Rozhledník
RSS Feed
Klikněte pro zvětšení obrázku.
Publikováno: Po 02.05.2022
Region: Jablonecko, Semilsko, Trutnovsko
Podoba území kolem Krkonošského národního parku se začala vytvářet již v dávné historii. Ve 13. století se v předhůří Krkonoš začíná viditelně projevovat počátek zdejší středověké kolonizace. Svým vývojem se toto území dělilo do tří blízkých, ale přesto odlišných oblastí, které můžeme i v současné době členit na Pojizeří, Trutnovsko a severní oblast ležící dnes v Polsku. Na tomto území napočítáme necelé tři desítky hradů, zámků, tvrzí či panských domů, zařaditelných mezi vhodné turistické cíle.
Pro západní část dnešních Krkonoš s návazností na sousední Jizerské hory je podle zdejšího toku řeky Jizery nejvhodnější pojmenování Pojizeří, respektive horní Pojizeří. Území náleželo mocné staročeské rodině Markvarticů, z nichž je pro zdejší kraj typická rodová větev pánů z Valdštejna. Později sem zasahovalo monumentální frýdlantské vévodství Albrechta z Valdštejna. Při dnešním členění patří horní část Pojizeří jako součást okresu Semily do Libereckého kraje.
Z hradů v této oblasti musíme na prvním místě připomenout zříceniny hradů Štěpanice a Nístějka. Ve Víchové nad Jizerou se dochovalo tvrziště.
Zámky se nacházejí v Jilemnici a Horní Branné, panský dům je v Harrachově a zbytky panského domu ve Vítkovicích v Krkonoších. Území pod střední a východní částí Krkonoš jako součást dnešního okresu Trutnov je ve své kolonizaci spojeno (byť jen několik desetiletí) s rodem Švábeniců a Trutnovským manským krajem, jehož důležitost spočívala v tom, že se jednalo o královský majetek.
Osou celého území je tok řeky Labe a na východní straně řeky Úpy. Jako nedílná součást někdejšího Hradeckého a nynějšího Královéhradeckého kraje pevně náleží do východních Čech. Mezi místními středověkými hrady musíme připomenout zříceninu hradu Břecštejn, zbytky hradu Rechenburk a později přestavěné hrady v Žacléři a Hostinném.
Zámky reprezentuje zámek ve Vrchlabí a přes svou nepřístupnost zámek v Žacléři, který býval významným hradem. Zdejší menší zámky, například v Rudníku, jsou jako soukromé mimo větší turistický zájem. V Javorníku se dochoval krásný zbytek tvrze a nelze také zapomenout na obnovenou romantickou stavbu hrádku Aichelburg u Maršova.
Třetí oblastí kolem Krkonoš je severní předhůří v dnešním Polsku. Po historické stránce je nutné se zmínit o existenci někdejších knížectví Javorského a Svídnického, která tvořila součást sousedního Slezska. Od doby císaře Karla IV. a jeho manželky, kněžny Anny Svídnické, bylo i toto území nedílnou součástí zemí Koruny české.
Po turistické stránce je velmi atraktivní stavbou zřícenina hradu Chojnik, někdy zvaného „strážce Krkonoš“. Z několika nepřístupných zámeckých staveb nelze opomenout původně renesanční zámek v obci Bukowiec
Harrachovský panský dům se dnes nachází v samém centru Harrachova.
Tato státem chráněná památka leží na severní straně silnice.
Rokytnice nad Jizerou – zbytky panského domu
Nedílnou součástí historie Rokytnice je dnes již téměř zaniklý panský dům, který byl situován západně od dnešního rokytnického kostela.
Rokytnice nad Jizerou – zámeček
V Rokytnici nad Jizerou vznikl v pozdějším období také zámecký objekt, který se do dnešní doby zachoval v přestavěné a rozšířené podobě. Počátky jeho vzniku jsou spojeny s rokem 1860, kdy pruský bankovní dům Landau a Comp. postavil nad soutokem Jizery s Huťským potokem na skalnatém ostrohu dům čp. 291, přezdívaný Zámeček.
O nejvýše položeném hradu při toku řeky Jizery by bylo možno napsat
snad celou knihu. Nachází se nad osadou Hradsko, jihovýchodně od
města Vysokého nad Jizerou. Jeho zříceniny se tyčí na skalnatém ostrohu
klesajícím k toku řeky Jizery.
Mladkovský hrádek – stopy hrádku
Existence hradní lokality v prostoru obce Poniklá byla do nedávných let
zcela neznámá. Po objevení extrémně položeného skalního hradiště se až
do provedení zjišťovacího archeologického výzkumu jednalo pouze velmi
sporné místo.
Víchová nad Jizerou – zbytky tvrze
Obec Víchová nad Jizerou se nachází severozápadně od Jilemnice.
Ve 14. století je tu písemně doložena rodina Vichů. Zdejší středověký
hrádek (či tvrz zvaná Hrádek) je spojen s dnes již zcela zapomenutou
pověstí o zemanu Víchovi a jeho čtyřech synech.
Zřícenina hradu je situována při jihovýchodním okraji obce Horní Štěpanice.
Díky archeologickým vykopávkám můžeme posunout dlouho tradovaný
počátek tohoto gotického sídla až hluboko do první poloviny 13. století.
Jilemnice – zámek v místech tvrze
Archeologové se i pod vlivem nejnovějších průzkumů kolem kostela
sv. Alžběty domnívají, že zdejší tvrz vznikla mnohem dříve, než v dosud
proklamovaném 15. století. Snad již na přelomu 13. a 14. století.
Tržní osada patřící ke štěpanickému hradu byla majetkem rodu pánů
z Valdštejna. Poprvé se uvádí v roce 1492 při dělení panství na
jilemnickou a štěpanickou část. Po smrti Jana z Valdštejna připadlo
panství Jilemnice Hynkovi z Valdštejna. Ten zemřel po roce 1513
bezdětný, a proto byl jeho majetek prodán.
Horní Branná – renesanční zámek
Zámek v Horní Branné sice nepatří k největším zámeckým stavbám,
ale přesto se jedná o známý turistický cíl. Veřejnost ho zná hlavně proto,
že zde tajně pobýval náš učitel národů Jan Amos Komenský. Zámek se
nachází v centru Horní Branné při rozcestí silnic na Jilemnici, Valteřice
a Dolní Brannou.
Impozantní stavba vrchlabského zámku se nachází na východní straně
vrchlabského náměstí, v severní části zámeckého parku. Zámek sice
nenabízí obvyklé prohlídkové prostory, ale je přístupný jako sídlo
Městského úřadu Vrchlabí, čemuž odpovídá rozsah a možnosti tuto
památku navštívit. V červenci a v srpnu probíhají prohlídky zámku
s průvodcem, jindy pouze po domluvě.
Mezi dochovaná sídla musíme počítat také bývalý zámek ve vsi původně
zvané Harta, dnes Podhůří, tvořící jižní část Vrchlabí.
Tento zámek se nachází na jihozápadním okraji obce Fořt nedaleko silnice z Čisté do Rudníku. Původní zámecký areál se dělí na bývalý dvůr na východní straně a zámek s parkem na západě.
Předchůdcem dnešního rudnického zámku byla renesanční tvrz. Její hlavní budova se nachází ve středu obce, jižně od kostela sv. Václava. Byla součástí areálu pivovaru a je nejlépe viditelná z rozcestí na hlavní silnici. I když není veřejnosti přístupná, určitě stojí za pozornost.
Zámek se nachází v dolní části obce Rudník nad tokem Čisté.
Toto mladší rudnické sídlo vystavěl ve třicátých letech 19. století Josef Karel Theer ze Silbersteinu.
Dnes snadno dostupné nepatrné zbytky hradu se nacházejí na jižní straně obce Černý Důl, a to na ostrohu v místě, kde od hlavní silnice odbočuje stezka do Zrcadlového údolí vedoucí při toku Zrcadlového potoka.
Do dnešní doby zachovalé tvrziště můžeme spatřit přímo z hlavní silnice na odbočce do obce Javorník, a to v louce po levé straně. Zbytek této původně vodní tvrze tvoří kolem čtyř metrů vysoký pahorek porostlý travou, na jehož jižním boku se nachází vstup do kamenného sklepa s valenou klenbou a zadní větrací šachtou. Vstup je však uzavřený.
Zřícenina hradu Břecštejn, jinak také zvaného Silberštejn, je součástí přírodního parku Hrádeček. Tyčí se jižně od statku Hrádeček, kdysi patřícímu bývalému prezidentovi Václavu Havlovi, a prochází okolo něj modře značená turistická stezka.
Pokud chcete navštívit tento neveliký skalní hrádek, k jeho nalezení je nejlepší orientovat se podle turistické mapy.
Vlčice se nacházejí mezi Trutnovem a Hostinným. Manský statek Vlčice se poprvé uvádí v roce 1355.
O poloze původního trutnovského hradu občas panují pochybnosti, neboť není jisté, kde vůbec stával. Upřesnit by to mohl zjišťovací archeologický výzkum. Jeho poloha je kladena do obvodu dnešní Horské ulice včetně kostelního areálu v Horním Starém Městě. Přítomnost kostela sv. Václava naznačuje, že se původně jednalo asi o hradní kapli.
Zbytky tohoto gotického hradu se tyčí na skalnaté ostrožně Zámeckého vrchu nad západním okrajem obce Libeč severně od Trutnova. Vznik hradu je spojován se švábenickou kolonizací ve 13. století. Podle archeologických nálezů je potvrzena jeho existence ve druhé polovině 13. století a svému osudu byl ponechán, když na počátku 14. století páni ze Švábenic opustili tento kraj. Podrobnosti k podobě hradu odhalil až archeologický výzkum mezi roky 1973 až 1976.
Předchůdcem osady Maršov byl železný hamr, doložený již v roce 1465. V 17. století zde měl vzniknout renesanční panský dům.
Zcela jistě nejmladším zde popisovaným sídlem je romantický letohrádek Aichelburg, nacházející se vysoko nad lesnatým údolím řeky Úpy.
I když v současnosti není žacléřský zámek přístupný veřejnosti, nelze ho pro jeho významnost při návštěvě města Žacléř opomenout. Volný přístup je pouze na venkovní stranu mohutného šíjového příkopu.
Známá hradní zřícenina je situovaná na žulové hoře jihozápadně od Jeleniej Góry nad obcí Sobieszów.
Obec Bukowiec se nachází 10 km jihovýchodně od Jeleniej Góry a na sever od Kowar. Poprvé se připomíná v roce 1305. Prvním známým vlastníkem byl Heynko ze Zedlitz, zvaný též z Meinwalde.
GPS: 50.77516641010628, 15.620035198202636
Vybrali jsme pro Vás
