Rozhledník
RSS Feed
Klikněte pro zvětšení obrázku.
Publikováno: So 18.06.2022
Region: Jablonecko, Semilsko, Trutnovsko
Sakrální architektura Krkonoš
Svými kořeny sahá do samého počátku osídlování našich hor. O její původní podobě však máme pouze mlhavé představy. Většina kostelů a kaplí se původně stavěla ze dřeva a výtvarně i rozměrově bývala velmi skromná. Přesto sem již v pozdním středověku dolehly první ohlasy vysokého umění a například vysocká, štěpanická (dnes bohužel ztracená) či jilemnická Madona jsou toho přesvědčivým důkazem. Zdá se, že husitské války do naší oblasti nezasáhly tak ničivě jako do vnitrozemí, ale duchovní ohlas husitství i zde získal živnou půdu v podobě kališnictví, i když tady nebylo rozšířeno všeobecně. Živé přijetí tu našla luterská reformace (jistě i díky tomu, že část zdejších obyvatel náležela k německému etniku) a teprve tehdy výrazně převážil počet nekatolíků. V této době se již začínají objevovat první zděné církevní stavby, nicméně ve vysoko položených obcích stále zůstávají výjimkou. V době rekatolizace, jež se zde důsledněji prosazuje až po skončení třicetileté války, se jen zvolna obnovuje systematická duchovní správa a pravidelná farní síť se začíná tvořit až během první poloviny 18. století. Zejména tam, kde majitelé panství dobře hospodařili (například hraběcí rod Harrachů na jilemnickém panství) a kde v důsledku toho přibývalo obyvatel, vyvstala naléhavá potřeba obnovy far a výstavby nových, prostornějších kostelů.
Od roku 1989 se mnoho objektů zaskvělo v nové kráse, ale nejedna památka či její část (například některé cenné varhany, obrazy, plastiky) na opravu teprve čekají. A je na nás, abychom je nenechali zahynout. Sakrální památky patří neodmyslitelně k našim horám. Vytvářejí významné dominanty či milá zátiší. Poskytují místo k modlitbě, usebrání či jenom pro chvíli klidného odpočinku a přemítání. Mnohého návštěvníka přivábí svou osobitou krásou. Je potěšitelné, že na některých místech se znovu rozvíjejí dávné, málem již zapomenuté duchovní i hudební tradice, vznikají nové zvyklosti, a sakrální památky se tak stávají potřebnou solí naší tvrdé, ale krásné krkonošské krajiny. V naší publikaci vám přinášíme malý výběr zajímavých staveb. Věříme, že vás potěší i přiláká k jejich návštěvě.
Harrachov – kostel sv. Václava
Město Harrachov je známé především jako prvořadé turistické centrum. Přesto nabízí návštěvníkům i řadu zajímavých památek – sklárnu, několik historických staveb a dvě hezké památky církevní – kostel sv. Václava a kapli sv. Alžběty, jejichž návštěvu byste si neměli nechat ujít.
Rokytnice nad Jizerou kostel sv. Michaela
Rokytnice patřila k nejvýznamnějším a posléze i nejlidnatějším vesnicím jilemnického panství. Značné příjmy sem plynuly ze sklářství a zejména z textilní výroby. Během 19. století se rozrostla v několikatisícovou obec, jež byla ve 20. století povýšena na město. Její výhodná a půvabná poloha z ní v nové době učinila vyhledávané letovisko. Ale nemusíme sem putovat pouze za sněhem či přírodou.
Paseky – kostel svatého Václava
Vesnice Paseky nad Jizerou nedaleko Vysokého nad Jizerou – místo krásné, leč drsné přírody, dlouhých zim, strmých svahů a kamenitých polí. Rozkládá se na bývalém česko-německém jazykovém pomezí a zdejší obyvatelé si dokázali přes všechny nesnáze udržet své češství a rozvinout je do pozoruhodného kulturního života, jehož tradice nedokázala zničit ani nepřízeň minulých dob.
Poniklá – kostel sv. Jakuba Většího
Kostel stojí uprostřed obce v mělkém malebném údolí. Náleží k velmi typickým horským sakrálním stavbám a jeho návštěva patří ke zvláštním a milým zážitkům.
Křížlice spolu s několika sousedními obcemi leží vysoko v horách a vytvářejí jakýsi poměrně obtížně dostupný ostrov. Chalupy jsou roztroušeny daleko od sebe a dovedeme si dobře představit, že v takových podmínkách se snahy o rekatolizaci nezřídka míjely účinkem.
Horní Štěpanice jsou odedávna důležitou farní vesnicí. Založení svatyně na svažité návsi lze položit do stejného období, kdy byl Valdštejny založen zdejší hrad jako správní centrum celého rozsáhlého panství. Potvrzuje to i nejstarší připomínka kostela z roku 1352.
Špindlerův Mlýn – kostel sv. Petra
V hornické osadě Svatý Petr stála od roku 1725 kaplička zasvěcená stejnojmennému světci. Místní však usilovali o zřízení vlastní farnosti, třeba jen filiální, protože do Vrchlabí to bylo několik hodin cesty po obtížně schůdných horských chodníčcích. Silnice podle Labe dosud nevedla. Žádali o povolení císařem zřízený Náboženský fond, který měl sloužit k dobudování sítě farní správy, ale žádostí bylo mnoho. Museli tedy žádat třikrát. Založení kostela tak ovlivnilo i název obce. Nový provizorní dřevěný kostelík vznikl na darovaném pozemku na Špalkových Boudách. Byl zasvěcen stejnému patronovi jako starší kaple.
Herlíkovice – evangelický kostel
Údolí Labe bylo i po tolerančním patentu v podstatě čistě katolické – až do doby, kdy na scénu vstoupilo všeněmecké radikální hnutí s hesly „Kdo je Němec, je luterán!“ a „Pryč od Říma!“. Je těžké vystopovat, proč zrovna v Herlíkovicích nalezly tyto myšlenky takovou odezvu, ale během krátké doby kolem roku 1900 zde 15 % obyvatel přestoupilo k luteránství. Velkou zásluhu na tom měl zdejší hostinský Franz Erben. Ten kromě přesvědčovacího talentu vynikl i štědrostí, neboť věnoval stavební pozemek.
Zdejší farnost patří k nejstarším na úpatí hor. Její počátky spadají do časů kolonizace na přelomu 13. a 14. století. Nejstarší dochovanou částí kostela je dnešní sakristie snad z 15. století.
Po vydání tolerančního patentu císařem Josefem II. se v Krkonoších přihlásili německy mluvící evangelíci prakticky jen ve dvou vsích, a to v Heřmanových Sejfech a v Bolkově. Několik jich pak přibylo též ze sousedního Javorníku. Zprvu neměli požadovaný počet pěti set osob k založení samostatného sboru, ale pro jejich odlehlost od ostatních souvěrců dostali výjimku a sbor mohl vzniknout.
Černý Důl – kostel archanděla Michaela
Během 16. století vzniklo v Krkonoších několik hornických osad, málokterá se však hned stala samostatnou obcí s vlastním kostelem. To se podařilo Černému Dolu, neboť si ho vybral Kryštof z Gendorfu za druhé hornické středisko svého vrchlabského panství.
Dolní Maršov – kostel sv. Josefa
Kostel v někdejším Dolním Maršově je z krkonošských kostelů nejmladší a na první pohled se odlišuje. Jeho vznik je spjatý s aktivitami všestranného a osvíceného podnikatele Prospera Pietta de Rivage. Ten nejen dobře hospodařil ve zdejší papírně, věnoval se propagaci turistiky a poznání Krkonoš, ale též cíleně zveleboval obec.
Horní Maršov – hřbitovní kostel
Roku 1568 si horští dřevaři a horníci v Maršově postavili na královské půdě první dřevěný kostelík. Připomíná ho jen kamenná rustikálně působící křtitelnice s datací 1572. Zdá se, že Česká královská komora se smířila s protestantismem horalů, a tak mohl v letech 1603–1608 postavit Carlo Valmadi nový zděný kostel, od dob rekatolizace zasvěcený Nanebevzetí Panny Marie.
Horní Maršov – kostel Nanebevzetí Panny Marie
Hornímu Maršovu se ve druhé polovině 19. století dařilo. Byl střediskem velkostatku se zámkem, sídlil zde okresní soud, prosperovala řada průmyslových podniků a slibně se začínal rozvíjet turistický ruch. Požárem poškozený tmavý a malý renesanční kostelík přestával sebevědomou obec dostatečně reprezentovat.
Velká Úpa – kostel Nejsvětější Trojice
Novodobým turistickým centrem východních Krkonoš je Pec pod Sněžkou. Kostel byste zde však hledali marně. Josef II. ho nechal z Náboženského fondu, jehož jmění pocházelo z rušených klášterů, postavit ve Velké Úpě, která měla plnit střediskovou roli.
Malá Úpa – kostel sv. Petra a Pavla
Tu a tam se Malá Úpa pyšní nejvýše položeným kostelem v Čechách, ačkoli to není tak úplně pravda, neboť šumavská Kvilda má svého svatého Štěpána v 1065 metrech nad mořem a zde jsme „pouze“ v 975 metrech. Zůstává alespoň krkonošský primát.
Žacléř – kostel Nejsvětější Trojice
Město se zámkem a řadou zajímavých staveb nepochybně zaujme milovníky historie a umění. Mezi památné dějinné okamžiky patří 4. únor 1628, kdy zde při odchodu z vlasti naposledy na české půdě spolu se skupinou emigrantů přespal Jan Amos Komenský. Kostel se nachází nedaleko Rýchorského náměstí a patří především svým vnitřním vybavením k nejcennějším a nejkrásnějším sakrálním objektům v Krkonoších.
Představuje klenot mezi krkonošskými kaplemi. Stojí v sousedství sklárny, jež je nepřetržitě v provozu již od roku 1712. Jedno z nejslavnějších období prožila za Jana Nepomuka hraběte Harracha (1828–1909). Vybudování kaple se stalo nejenom výrazem jeho zbožnosti, ale jistě také vděku za naplněný život a v neposlední řadě i snahy vytvořit výraznou reprezentaci sklárny.
Dřevěná mariánská kaplička ležící uprostřed lesů má neodolatelný půvab. Svatyňka vznikla v 60. letech 19. století, když tu Panna Maria nevidomé ženě navrátila zrak. Kaple se rychle stala vyhledávaným cílem poutníků a záhy vznikla i křížová cesta.
Horní Štěpanice – kaple Panny Marie Lurdské
V roce 1876 byla na místě staré kapličky postavena prostá zděná kaple obdélníkového půdorysu. Střeše dominuje zvonička, průčelí zvýrazňují dva boční pilíře. Uprostřed kaple je v podlaze umístěna mříž ve tvaru srdce s průhledem na tři prameny slévající se v jeden celek, k němuž je možné zvenčí po schůdkách sestoupit. Voda léčí údajně zejména kloubní nemoci, ledviny a zrak.
Benecko – kaple sv. Huberta, patrona myslivců
Kaple patří k nejmladším sakrálním stavbám Krkonoš, ale krásou a oblibou si se svými staršími družkami nezadá. Stojí na půvabném místě u Jindrovy skály, kde se otvírají nádherné výhledy na hory, a sama kaple se zde uplatňuje jako významný krajinotvorný prvek. Patrocinium bylo odvozeno od znaku Benecka – svatohubertský kříž se na pečeti objevuje už v roce 1842.
Kaple sv. Františka u Erlebachovy boudy
Manželé Martina a Jiří Tomáškovi, do té doby hospodařící na nedaleké Josefově boudě, zakoupili roku 1998 i novou Erlebachovu boudu. Že zde míní skutečně zapustit kořeny, dali najevo o rok později.
Zpřetrhané vazby lidí ke krajině po vysídlení německých obyvatel neumožnilo navázat ani nové odosobněné socialistické zemědělství. To postihlo i kapličky u cesty z Černého Dolu na Bíner.
O vybudování svatyňky se zasloužil slezský šlechtic Kryštof Leopold Schaffgotsch. Základní kámen byl položen v roce 1653, ale dalšímu pokračování stavby nadlouho zabránily spory s hrabětem Humprechtem Černínem, který si na pozemky činil nárok. Schaffgotsch nakonec vyhrál a po jedenácti letech se mohlo pokračovat.
Dnešní lidé mají vůli navázat na tradice místa a zároveň se nebojí přidat i něco ze sebe. Krásným příkladem je Lysečinská kaple. Podle starého pojmenování – Kneifelova – můžeme odtušit, kdo ji snad kolem roku 1880 postavil.
Temný Důl, Stará Hora – kaple sv. Anny
Na stráni nad Temným Dolem roku 1752 založili Johann Christof a Terezie Benschovi malou kapličku Panny Marie Pomocné, kterou roku 1810 podstatně rozšířil Johann Bensch.
GPS: 50.6983650, 15.6478139
Vybrali jsme pro Vás
