Krkonosskerozhledy.cz

O nás Média Fotogalerie Kontakt
 

Volný čas

RSS Feed

Filtry - zde klikněte pro jejich nastavení

Jít zpět

Jít zpět

Horní Branná – renesanční zámek

Horní Branná – renesanční zámek

Klikněte pro zvětšení obrázku.

Region: Semilsko

Horní Branná – renesanční zámek

Zámek v Horní Branné sice nepatří k největším zámeckým stavbám, ale přesto se jedná o známý turistický cíl. Veřejnost ho zná hlavně proto, že zde tajně pobýval náš učitel národů Jan Amos Komenský. Zámek se nachází v centru Horní Branné při rozcestí silnic na Jilemnici, Valteřice a Dolní Brannou.

Předchůdcem zámku byla starší, dnes už zaniklá gotická zemanská tvrz. Již roku 1322 je doložen zdejší zeman Václav z Branné. Dnešní zámek založil až v roce 1557 Zdeněk z Valdštejna. Po stavební
stránce se spíše jednalo o renesanční tvrz. Po jeho smrti pokračovala v dokončení stavby od roku 1574 vdova Marie, rozená z Martinic. Jejich jediný syn Vilém v roce 1594 zcela nečekaně zemřel,
čímž majetek přešel na jinou rodovou linii Valdštejnů. Již roku 1606 se novým majitelem stal Václav Záruba z Hustířan na Třebověticích, známý člen jednoty bratrské. Když se pak účastnil protihabsburského povstání proti Ferdinandovi II., byl odsouzen k manství. V soudním procesu se mu na čas podařilo tento rozsudek zvrátit, ale posléze byl potvrzen.

Václavovu manželku Engelburgu a její schovanku polskou šlechtičnu Kristinu Poniatowskou zde v letech 1627 a 1628 navštívil Jan Amos Komenský před odchodem do exilu. Po Zárubově smrti v roce 1632 koupil od císaře panství vévoda Albrecht z Valdštejna. Ten jej jako léno frýdlantského vévodství udělil ještě toho roku Otovi Bedřichovi, hraběti z Harrachů. Již v roce 1638 mu  bylo panství propuštěno z manství.

V roce 1646 byl však zámek i se dvorem vypálen švédským vojskem. Po válce byl zámek opraven a dvůr již v barokním slohu dobudován. Po třicetileté válce se zámek s dvorem stal jednou z hospodářských základen hrabat Harrachů.

Zámecká budova přestala plnit účel panského sídla a sloužila jako byty vrchnostenských úředníků. Pod barokní omítkou zmizela honosná sgrafitová výzdoba. Horní patro se změnilo v sýpku. Teprve v roce 1867 zde byly zřízeny místnosti k potřebám vrchního lesního úřadu, který se tu nacházel ještě ve 20. letech minulého století. Renesanční sgrafita nechal až ke konci 19. století obnovit Jan hrabě Harrach. Jeho potomci byli majiteli panství a pozdějšího velkostatku až do roku 1945. Po znárodnění harrachovského majetku byla v části prvního patra zámku zřízena pamětní síň Jana Amose Komenského.

V 70. letech 20. století došlo k obnově zámku a restaurování hodnotných sgrafit. Část zámku sloužila do nedávné doby také jako Obecní úřad Horní Branná. Podélná zámecká budova je stavebně zařaditelná do přechodného typu mezi zámky a tvrze. Patří do skupiny mladších  neopevněných sídel s arkádovou chodbou. V rámci přilehlého dvora byla začleněna do jižní části obvodové zástavby. Nelze ovšem vyloučit, že v období třicetileté války byl tento dvůr opevněný.

Zámecká budova byla původně dvoupodlažní. V podkroví vysoké valbové střechy bylo ještě několik dalších místností, někdy zmiňovaných jako další patro, právě ty však zanikly přičiněním Švédů.
V dolních podlažích, včetně sklepení, je budova rozdělena na tři prostory, čtvrtým dílem je schodiště do nádvorní části budovy. Světnice v nejvyšším podlaží byly doplněny kazetovými stropy. V patře a přízemí vznikly dodnes zachovalé renesanční klenby. Přízemní jsou valené s výsečemi, patrové jsou hřebínkové a klášterního typu s výsečemi. Nejhodnotnější je střední místnost s mohutným krbem a volutovými konzolami. V čele budovy na severní straně do nádvoří vznikly rovněž klenuté
arkády. Přízemní bosovaná arkáda je do dnešní doby otevřená, patrová arkáda je
zazděná. V arkádové chodbě je zachováno též půlkruhové okénko, které sloužilo k vydávání jídel čeledi přímo z kuchyně. Sklepní klenby jsou pouze valené.

Podle Vejrychova urbáře měl zámek svou vlastní kapli, 6 pokojů, 7 komor, 7 povrchních a 6 podzemních sklepů. Uvádějí se i táflové stropy ve 2. patře, roku 1646 zničené Švédy. Tehdy vyhořel i dvůr a zámecký pivovar.

Zámek vyniká obnovenou sgrafi tovou výzdobou, kontrastující s původním ostěním oken. Psaníčková a figurální sgrafita a podstřešní lunety doplňují vynikající pamětní česko-latinské nápisy na východním průčelí z roku 1582. Jsou dílem správce zdejší farnosti rytíře Adama z Vinoře.

Budova do dnešní doby prodělala některé dílčí úpravy, přesto ji lze považovat za velmi dobře zachovalou.

 

GPS: 50.60906092166882, 15.569925460698814

Zobrazit polohu na mapě

Naplánujte si trasu (přes google mapy)

Jít zpět

Mapa k článkům - kliknutím zobrazíte informace

Vybrali jsme pro Vás