Krkonosskerozhledy.cz

O nás Média Fotogalerie Kontakt
 

Volný čas

RSS Feed

Filtry - zde klikněte pro jejich nastavení

Jít zpět

Jít zpět

Žakárový stav Lüdorf v Jilemnici

Žakárový stav Lüdorf v Jilemnici

Klikněte pro zvětšení obrázku.

Region: Semilsko

Žakárový stav Lüdorf v Jilemnici

Ještě než vstoupila do českého textilního průmyslu bavlna, bývala metropolí plátenictví a řemesla přadláckého i tkalcovského krkonošská Jilemnice. Jen na dvou místech v Čechách se dařilo nejkvalitnějšímu lnu – na panství zbraslavském a jilemnickém.

Harrachové zřídili manufakturu v Horní Branné i bělidla v Hrabačově a místní negocianti dodávali s ročním obratem až tři sta tisíc zlatých plátno a přízi do celého světa – například do Holandska a Belgie k výrobě světoznámých krajek.

Nejjemnější lněnou přízi na světě upředli v Jilemnici. To přadlácké „nej“ dodnes uchovává jako vzácnou kuriozitu tamní Krkonošské muzeum.

Není tedy divu, že právě v Jilemnici vznikla v roce 1873 odborná, později průmyslová škola textilní, jako jedna z nejstarších českých středních škol celého regionu Krkonoš a Podkrkonoší. A právě v dílnách této školy sloužil od roku 1970 výuce budoucích tkalců stroj unikát – žakárový stuhařský stav z roku 1903.

Co je vlastně „žakár“ a jakou převratnou změnu přinesl jeho vynálezce – tkadlec a mechanik jedné z textilek města Lyonu, proslaveného svým hedvábím? Joseph Marie Jacquard použil kolem roku 1800 princip vynalezený a přechodně i použitý Francouzi Falconem a Vaucassonem, zdokonalil ho svým vlastním vynálezem uzlovacího stroje na sítě a upravil původně vynalezené ústrojí tak, že se dalo použít téměř na každém tkalcovském stavu. Jeho systém umožnil ovládat pohyb jednotlivých osnovních nití pomocí dírek vytlučených do lepenkových karet a vytvářet tak složité a hlavně rozměrné vzory. Šlo tedy o děrné štítky jako paměťové médium.

Stav dokáže tkát najednou osm stuh stejného vzoru, každou o šíři sedmi centimetrů, a to až v pěti barvách včetně základní bílé. Jedna stuha je utkána zhruba ze čtyř set nití, není tedy divu, že jen navedení osnovy trvalo téměř měsíc. Po veškerém seřizování a „zatkávání“ stav bezchybně pracuje, potřebuje ale stálou péči jako v někdejší tovární výrobě.

Obří stuhařský stav bývá při práci k vidění ve Dnech evropského dědictví, o adventních trzích, vánočním a májovém jarmarku a pro skupiny zájemců lze prohlídku i předem dohodnout. Jeho „dny otevřených dveří“ bývají zveřejňovány a vidět stav v chodu je opravdový zážitek nejen pro milovníky textilního řemesla.

 

GPS: 50.61055648539454, 15.504501206721883

Zobrazit polohu na mapě

Naplánujte si trasu (přes google mapy)

Jít zpět

Mapa k článkům - kliknutím zobrazíte informace

Vybrali jsme pro Vás