Krkonosskerozhledy.cz

O nás Média Fotogalerie Kontakt
 

Volný čas

RSS Feed

Filtry - zde klikněte pro jejich nastavení

Jít zpět

Jít zpět

Porcelánka v Žacléři

Porcelánka v Žacléři

Klikněte pro zvětšení obrázku.

Region: Trutnovsko

Porcelánka v Žacléři

S výrobou porcelánu se v Čechách začalo tam, kde byly největší zásoby oné podivuhodně tvárné a žáruvzdorné horniny, jejíž jméno Kao-ling („z vysoké hory“) jí dala naleziště na jihu Číny. Na rozdíl od ostatní Evropy, kde se sice v Sasku podařilo tajemství porcelánu rozluštit už v roce1708, ale chyběla tam kvalitní přírodní ložiska kaolinu, Karlovarsko se jimi proslavilo a dodnes určuje mezinárodní kvalitu této horniny v průmyslovém využití.

Na Žacléřsku taková ložiska nejsou, kaolin bylo třeba dovážet. Zato měla zdejší porcelánka od samého počátku jinou velkou výhodu – kvalitní žacléřské černé uhlí pro tavicí pece. Sám příběh továrny na úpatí kopce pod lesem je podivuhodný. Od ševce z Jizerských hor, který podomácku maloval fajfky, až po jednu ze tří největších porcelánek někdejšího Československa.

Na slezské straně hor, v Kowarech, výhodně kupuje starý mlýn, vkládá ho jako svůj podíl do kapitálu čtyř starších synů a dcery, z nichž každému ukládá tisíc zlatých. „Bratři Pohlové“ už v prvních listopadových dnech roku 1871 slavnostně zapalují první vypalovací pec nové továrničky zvané „Porcelline“ a výrobní artikl je osvědčený: k čalounickým cvočků postupně přibývají kroužky k záclonám, kamnářské úchytky i víčka k patentním pivním uzávěrům. Z počáteční fabričky o šedesáti zaměstnancích se do několika let stává největší průmyslový závod Kowar. V roce 1904 zaměstnávala již 260 zaměstnanců a v provozu bylo pět vypalovacích pecí.

Emil, jeden z budoucích nejnadanějších žáků Josefa Myslbeka, vzpomíná: „To první, co jsem podnikal, formoval jsem z mokrého bahna u silnice figurky, vyřezával kapesním nožíkem figurky ze dřeva a vystřihoval postavičky z papíru. Tu jednoho dne přišel do naší rodiny modelář z porcelánky a upozornil tatínka na velký talent, který mám, a nabídl se, že až mi bude čtrnáct let, že mě vezme do učení. To se také stalo.“

Pan Theodor Pohl rozhodl, že Emila po dvou letech učení pošle na náklady firmy na odbornou školu do Teplic. Když ji nový nadějný modelář ukončil, pracoval krátce „na zkušené“ v porcelánce v Pasově, roku 1909 se rozhodl složit přijímací zkoušky na pražskou uměleckou akademii – a uspěl. Stal se uznávaným sochařem a figurky, které kdysi navrhl pro porcelánku, jsou dnes sběratelskými unikáty.

Theodor Pohl, vážený a uznávaný podnikatel, jehož zboží mělo dobré jméno v celé tehdejší Evropě, naplňuje i svůj sociální program a v letech 1913–14 mimo jiné staví šest obytných domů pro zaměstnance. V březnu roku 1928 se tři největší porcelánky tehdejšího Československa sdružují do jednoho zájmového společenství, zavazují se dělit se o své zkušenosti a v Praze otevírají společnou prodejní kancelář Zettlitzer Kaolinwerke – Sedlec, G. Bihl Ladowitz – Ledvice a „Bratří Pohlové“ a. s. Žacléř.

V závodě se vypalují také individuální zakázky, například keramické fasádní obklady pro stavbu obchodního domu Prior v Hradci Králové nebo dnešního sídla Městského úřadu v Trutnově. K 1. listopadu 1994 dostává privatizovaný žacléřský závod nový název Keramtech, spol. s. r. o., a vyrábí především slévárenskou keramiku.

 

GPS: 50.66075445629114, 15.906521980577743

Zobrazit polohu na mapě

Naplánujte si trasu (přes google mapy)

Jít zpět

Mapa k článkům - kliknutím zobrazíte informace

Vybrali jsme pro Vás