Informator
RSS FeedPublikováno: Po 13.06.2022
Region: Jablonecko, Semilsko, Trutnovsko
Průmyslové památky v Krkonoších
Novosvětská sklárna v Harrachově
V harrachovské huti možná na chvíli zapomenete, ve kterém jste století. Je jako svět čarodějových učňů, kteří – nebýt plynových trubek nad hlavami – vypadají v pantofl ích a zástěrách s píšťalami a „femajzy“ jako by vystoupili ze staré parergy. Rudý otvor pece, dřevěné formy, orosené džbány s pivem – a nad tím vším svatý Florián, patron huti a ochránce proti ohni, světec ke kterému se váže nejedna pověst a který setrval na svém místě přes všechny přestavby i katastrofy a shlíží na mistry skláře víc než tři staletí.
Už z poloviny 18. století jsou zprávy o tom, že fluorit se v oblasti dnešního Rýžoviště sbíral tam, kde na povrch ústily jeho rudné žíly.
Bartlův mlýn v Pasekách nad Jizerou
Mlýn v jedné z osad Pasek nad Jizerou zvané Havírna býval hned trojnásobným unikátem nejen mezi vodními mlýny nejvyšších českých hor, ale v celých Čechách. Vznikl totiž „díky“ dávné přírodní katastrofě, býval jedinečnou ukázkou lidové architektury a také vstoupil do jednoho z nejčtenějších románů českého realismu – Raisových Zapadlých vlastenců.
Textilka Herzfeld & Fischel na Hradsku
„Léta Páně 1755 vystavěl sobě nadřečený Václav Patočka s povolením milostivé vrchnosti u tak zvaných Hradišťan mlejn na svůj náklad a k tomu kupuje od milostivé vrchnosti kus louky, kterýžto sobě šacuje za 100 zlatých. S tím sedí zaplaceným a prodává svým potomkům.“
Na Františkovském potoce v Buřanech stojí od roku 1767 jeden z nejkrásnějších a nejzachovalejších mlýnů v Čechách. Nedlouhé údolí s cestou, vinoucí se od silnice z Poniklé do Jablonce nad Jizerou, se směrem do kopců k Františkovu náhle zužuje a voda tu nabírá na rychlosti – tedy místo pro mlýn jako stvořené.
Slavná ponikelská „skleněnka“! Malá fabrička původně pana Horny při silnici na Jestřabí dávala práci desítkám horáků a učinila z jedné z nejrázovitějších krkonošských vsí metropoli českého perlařského řemesla.
V údolí mezi třemi strmými stráněmi – beneckou, štěpanickou a mrklovskou – někdy před Maří Magdalenou léta Páně 1849 syn chalupníka Františka Šíra, který přišel ze Slezska a živil se výrobou kolovratů, a jeho ženy, jež byla věhlasnou kořenářkou, dostavěl na potoce Cedronu mlýn.
Žakárový stav Lüdorf v Jilemnici
Ještě než vstoupila do českého textilního průmyslu bavlna, bývala metropolí plátenictví a řemesla přadláckého i tkalcovského krkonošská Jilemnice. Jen na dvou místech v Čechách se dařilo nejkvalitnějšímu lnu – na panství zbraslavském a jilemnickém.
V osmi stech metrech nad mořem se zvedá padesátimetrová strmá vápencová stěna – někdejší kamenolom u Hříběcích Bud.
Brusírna dřeva a pila v Horním Maršově
Když v 19. století dorazila i do Čech vymoženost získávat papírenskou vlákninu ze dřeva, v Bubenči u Prahy byl spuštěn roku 1833 první papírenský stroj a díky bohatství horských lesů a levnému vodnímu pohonu začaly prosperovat i papírny v podhůří Krkonoš, vyplatilo se budovat i brusírny dřeva. Ve Velké a Malé Úpě, v Temném Dole a v Horním Maršově jich zakrátko vzniklo čtrnáct a nazývaly se ty velké brusy či šlejfy na dřevo podle svých zakladatelů – Adolfův, Hoferův, Braunův, Kneifelův či Fiebigerův.
Piettova papírna v Dolním Maršově
Prostor na pravém břehu Úpy mezi řekou a vozovou cestou od tehdejšího Freiheitu na sever k horám byl od samých počátků industrializace krkonošského podhůří jako stvořený k podnikání. Voda tu poháněla už Zinneckerův hamr na zpracování železa a na jeho místě v polovině 19. století zřídil barvíř a majitel bělidla Johann Etttrich malou papírnu. Zajisté dobře odhadl výhody toho místa geniální papírník Prosper Piette, když se rozhodl papírnu koupit; lesy všude kolem, brusírny dřeva v sousedství, dopravní tepna přímo u továrny a hlavně – čistá úpská voda! Pro nejjemnější papírenský sortiment rodu Piettů k nezaplacení.
Kdo ví, kde se vzaly první zvěsti o krkonošském zlatě! V hlubokých pohraničních hvozdech se na úsvitu našich dějin mnoho živáčků jen tak netoulalo. Pověsti sice vyprávějí o žízni náhodných pocestných, na které se ze dna potoků stékajících z jižních svahů Rýchor zablyštěla zlatá zrnka.
S výrobou porcelánu se v Čechách začalo tam, kde byly největší zásoby oné podivuhodně tvárné a žáruvzdorné horniny, jejíž jméno Kao-ling („z vysoké hory“) jí dala naleziště na jihu Číny. Na rozdíl od ostatní Evropy, kde se sice v Sasku podařilo tajemství porcelánu rozluštit už v roce1708, ale chyběla tam kvalitní přírodní ložiska kaolinu, Karlovarsko se jimi proslavilo a dodnes určuje mezinárodní kvalitu této horniny v průmyslovém využití.
GPS: 50.6983650, 15.6478139
We have chosen for you