Spare time
RSS FeedRegion: Trutnovsko
Vrchlabí – klášterní kostel sv. Augustina
Vrchlabský klášter obutých augustiniánů založil roku 1705 hrabě Maxmilián Morzin, ale teprve jeho bratr, Václav z Morzinu, tento velkorysý záměr dokončil. Stavba konventu tak trvala celých dvacet let.
S budováním klášterního kostela se začalo ještě později, v roce 1712, a vysvěcen byl bez vnitřního vybavení až roku 1725, tedy o osm let později, nežli byl dostavěn konvent. Řád byl ale uveden do nehotové stavby už 8. srpna roku 1714, na svátek sv. Augustina, a někteří bratří se dokonce podíleli na vnitřní výzdobě kostela i na pořízení jeho mobiliáře.
Především hlavní, bohatě vyřezávaný, devatenáct metrů vysoký oltář, sestavený bez jakýchkoli kovových prvků, je dílem řádových bratří Kiliana Wagnera, Isaiáše Hohause a Makaria Drexlera. Postavili ho z příspěvků věřících a jejich prací jsou i figurální a ozdobné doplňky.
Projekt kláštera ve stylu klasicizujícího baroka je dílem stavitele Adama Auera. Ten pojal konvent jako účelnou a střízlivou stavbu, zato kostel, jehož k severu obrácené průčelí zdobí socha sv. Augustina a erb hrabat Morzinů, náleží svým interiérem i pozdější výzdobou mezi nejcennější historické a umělecké památky celé oblasti Krkonoš i Podkrkonoší.
Sochař a řezbář „braunovské“ dílny, žák Matyáše Bernarda Jiří František Pacák, rodák ze Starého Rokytníku u Trutnova, propuštěný z poddanství žírečskými jezuity roku 1707, vytvořil pro vrchlabský klášterní kostel jeden z nejcennějších oltářů svatého Kříže.
Tři zvony z věže kláštera – největší sv. Augustin, Panna Maria a sv. Josef – doplňují při svátečním vyzvánění výjimečný souzvuk zvonů farního kostela sv. Vavřince.
GPS: 50.62871735161876, 15.605190125214847
We have chosen for you