Spare time
RSS Feed
Klikněte pro zvětšení obrázku.
Region: Trutnovsko
Vrchlabí – kaple v Hořejším Vrchlabí
Kováren při cestách do kopců bývalo po celých Čechách dost a dost. Namáhavé stoupání si žádalo „dobré obutí“ jak pro formanské koně, tak pro kobylky chalupnických a selských žebřiňáků, a tak se kovalo i překovávalo, spravovaly obruče na ráfech kol, opravovaly trakaře – zkrátka, co bylo pocestným třeba.
A protože třeba bylo se také před namáhavým výstupem posilnit a tu malou zastávku, tu chvilku spočinutí něčím vyplnit, prokládala se přečasto štamprlátky i něčím k zakousnutí. Mnohý kovář si tedy s rodinou pořizoval ke své živnosti i tak řečenou „putyku“ – prodej kořalky jen tak na zápraží či oknem rovnou ze soudků. Malý výčep mívala i kovárna v Hořejším Vrchlabí, při silnici Hamrichem na Křížovky a na Benecko. Ještě ve třicátých letech minulého století se v ní kovaly koně, vyráběly a ostřily nástroje i nářadí a pocestní i místní si tu prý rádi dávali hlavně bezovou kořalku a uzenky.
Když odešel poslední kovářský mistr, koupil kovárnu pan Schreiber, majitel bělidla na protější straně silnice, a ten nechal roubenku s pavláčkou a vyřezávanými sloupky, vystavěnou na zděném přízemí s podloubím, opravit do původní podoby.
Kaplička stojí v sousedství už víc než dvě staletí, je tedy ještě starší než kovárna. Při pěšince do strání nad Labem ji postavili nejspíše osadníci z domků na březích řeky a zasvětili svatému Janu Nepomuckému v dobré víře, že je ochrání před velkou vodou. Zvonečky, umístěné ve vížce o něco později, měly varovat při požáru, jak to v osmdesátých letech 18. století nařizoval nový josefínský hasební řád.
Půvabná silueta stavbičky, nesoucí pečeť baroka, se stala neodmyslitelnou součástí krajiny, památkou zapsanou v paměti i v srdcích místních lidí a stará kovárna s kapličkou posléze jedinečným souborem lidových staveb a oblíbeným námětem fotografů i malířů.
GPS: 50.60230030917538, 15.54316123025552
We have chosen for you
