Czas wolny
RSS Feed
Klikněte pro zvětšení obrázku.
Region: Semilsko
Rychlovský hrádek (Hradiště) – zbytky hrádku
Na katastru obce Horní Štěpanice se kromě zříceniny štěpanického hradu nachází ještě další, ovšem mnohem menší hrádek. Lidově se místo nazývalo Hradiště, novodobě se podle polohy vžil název Rychlovský hrádek. Jeho původní pojmenování dnes není známé. Tato lokalita se nachází severně od obce, a to v klesajícím svahu od osady Rychlov nad hlubokým údolím říčky Jizerky, asi 4 km severovýchodně od Jilemnice.
Hrad není písemnými prameny doložen a ve svém významném díle o hradech se o něm nezmiňuje ani August Sedláček. Přesto se existence hradu stále udržovala v povědomí místního obyvatelstva. První novodobá zmínka o hradu se objevuje roku 1932, a to v hasičském věstníku Na Pomoc. Přesto bylo objevení hradu určitou senzací.
V červnu 1987 zde proběhl z popudu redakce časopisu Krkonoše zjišťovací archeologický výzkum prováděný Krajským muzeem v Hradci Králové. Na základě velkého souboru archeologických nálezů bylo stáří lokality datováno do druhé poloviny 13. století. Zakladatelem hrádku mohl být některý člen rodu Valdštejnů, podle blízkosti zlatých kutišť dokonce český panovník.
Středověké opevnění vzniklo patrně k ochraně ložisek zlata a také jako součást soustavy chránící hrad Štěpanice. Vznik hradní stavby lze zcela jistě spojovat se zdejší těžbou zlata na Zákoutí. Z roku 1337 se dochovala zpráva, podle které král Jan Lucemburský udělil Oldřichovi z Rožmberka právo kutat zlato. Ještě roku 1492 se zde uvádí „velké jamniště“. Nelze také opomenout přítomnost důležité zemské stezky vedoucí přes štěpanické panství a procházející přímo nad hradem.
To potvrzuje důležitost hrádku jako významného strážního objektu této komunikace.
Hrádek zanikl kolem počátku 14. století a nebyl už obnoven. Plošně neveliký jednodílný hrad vznikl vysoko na vápencovém skalním bloku, tyčícím se přímo nad dnešní silnicí vedoucí do Vítkovic v Krkonoších. Strmá skalnatá stráň vystupuje od západní strany vzhůru z hlubokého údolí toku Jizerky.
Lokalita je dnes porostlá vysokým lesem. Vnitřní plošina překvapuje extrémně kolmým svahem směrem k západu. Je oválného tvaru a byla opatřena nasucho kladenými terasami, ležícími nad sebou. Provedený výzkum dokázal existenci dnes již sesutých tarasů, kde byla na takto upravené ploše zástavba.
Jádro hradu bylo pravděpodobně situováno na východní, nejvýše položené a nejméně svažité ploše hradiště. Rozměr této plošiny dosahuje ve směru V–Z asi 23 m a S–J 28 m. Jižní a západní bok chránilo vybíhající vápencové skalisko. Celé opevnění bylo zbudováno z obranného hlediska v nevhodném, extrémně svažitém terénu. Nezvyklá poloha byla nejspíše zvolena s ohledem na tvar vybíhajícího skalního bloku, skýtajícího částečně přirozenou ochranu.
Proti zvedajícímu se svahu a po bočních stranách se nachází výrazný, do skály zapuštěný příkop s venkovním valem. Srpovitý příkop je na severovýchodní straně nejméně výrazný a v těchto místech byl hrad nejméně chráněný. Situace dolní západní části nad údolím je nejasná, okraj hrádku, kde mělo být údajně skalisko, pohltil lom na kámen.
Na hrad se lze dostat buď z Horních Štěpanic, nebo z osady Rychlov, nejlépe od čp. 28, kde pod horskou loukou začíná podélný okraj lesa. Pro lepší orientaci je vhodné použít turistickou mapu.
GPS: 50.65153264815939, 15.529416093252872
Wybraliśmy dla Ciebie
