Drogowskaz
RSS Feed
Klikněte pro zvětšení obrázku.
Publikováno: St 14.12.2022
Region: Jablonecko, Semilsko, Trutnovsko
Krkonoše a jejich okolí již od 17.století přitahovaly návštěvníky svojí krásou hor, malebnou přírodou a nezaměnitelnou architekturou. Ale jen Ti, co zde tehdy žili, vědí, jak nelehký a složitý byl život v těchto končinách, který svým obyvatelům mnoho příležitostí k obživě neposkytoval.
Na horách se žilo v chalupách, ke kterým patřila malá neúrodná políčka, a tak strava tkalců, horníků, dřevařů, korálkářů, sklářů byla často velmi chudá a skromná a odvíjela se od možnosti přivýdělku. Pod horami, kde byla pole úrodnější a větší, a lid měl možnost pracovat v továrnách a v panských službách, byla díky jistějším výdělkům strava bohatší a pestřejší.
Základem jídelníčku byly polévky (polívky, zvané „poliuky“) - zeleninové, luštěninové, ovocné i oblíbené tradiční kyselo. Častou potravou byly kaše z obilovin a luštěnin a samozřejmě chléb. V žádné chalupě nechyběl kameňák (zelák) napěchovaný kysaným zelím, česnek, cibule, mrkev, tuřín (lidově dumlík) a spousty druhů čerstvých, v zimě pak sušených bylinek a koření. Teprve na konci 18.století (r.1771) se do hor dostávají brambory. Zpočátku se netěší velké oblibě, ale postupem času se staly jednou z hlavních potravin. Nedílným zdrojem obživy byly horské lesy, louky, mýtiny a paseky. Ty poskytovaly našincům své vzácné dary - houby, jahody, maliny, borůvky, brusinky, šípky, jeřabiny. Hojně se využívaly plody i květy dalších rostlin, bylin ,stromů a keřů - samozřejmě i ovocných, které nechyběly u žádného stavení.
Teď si s námi můžete vyzkoušet uvařit pár specialit podle původních receptů. Dobrou chuť .
Do osolené vody vložíme na másle osmahnutou, hrubě nastrouhanou mrkev. Jakmile je mrkev měkká, zahustíme na másle připravenou světlou jíškou. Provaříme, dochutíme solí a muškátovým oříškem, posypeme sekanou pažitkou nebo libečkem (lidově vopichem)
TIP: Místo osolené vody můžete použít drůbeží vývar a zjemnit polévku sladkou smetanou.
1kg uvařených brambor, 1 máslo, 3 vejce, 400--500g hrubé mouky, 1/2 kg uzeného masa, 1 větší cibule, sůl, sádlo.
Brambory nastrouháme, přilijeme ½ rozpuštěného másla, přidáme vejce, hrubou mouku a sůl dle chuti a potřeby. Zpracujeme v těsto, které se nesmí lepit na mísu, ani na ruce. Na lžíci sádla si osmažíme nakrájenou cibuli do růžova a přidáme na kostičky nakrájené uzené maso, promícháme směs.
Z těsta tvarujeme placky, které plníme směsí uzeného s cibulí, a tvoříme bochánky, které rovnáme do pekáče, ve kterém jsme rozpustili zbytek másla s trochou sádla (jako při pečení buchet). Necháme chvíli odpočinout, a poté pečeme ve vyhřáté troubě (na cca 180 stupňů) do růžova.
Tyto vynikající „slané bramborové buchty“ se jedly teplé s kysaným zelím a nebo studené.
TIP: Velmi dobře chutnají se smetanovým špenátem.
Wybraliśmy dla Ciebie
